Všeobecně platí, že mladí lidé ve věku od 18 do 25 let nemají tolik životních zkušeností, jako jejich o pár let a více starší spoluobčané. A tomu také odpovídá jejich jednání. Ve vztahu k řízení vozidla jsou mladí lidé více impulzivní a více se orientují na momentální okamžik. Zejména mladí muži si kupují silná auta, za jejichž volantem jim narůstá sebevědomí a zkouška vlastních hranic jim dodává pocit “mužství”. Nejenže nemají dostatek řidičských zkušeností, ale také zapomínají na možné důsledky svých činů a zodpovědnost je jim cizí.
Většinu mladých řidičů charakterizují následující typické vlastnosti:
sebestřednost
impulsivnost
nižší odpovědnost
netolerance vůči ostatním
nižší schopnost vnímání rizika
experimentování
soutěživost a předvádění se
strach z neúspěchu a posměchu
nízká sebekritika a přílišná sebedůvěra
generační vzdor
Podle statistik českých pojišťoven bývají mladí řidiči a řidičky častými viníky dopravních nehod, což se také mimochodem odráží na vyšší ceně povinného ručení. Mezi příčiny nehod, které způsobují, patří nejčastěji překročení rychlosti, podcenění oslabené fyzické a psychické kondice, jízda pod vlivem alkoholu či drog, nedostatek řidičských zkušeností a nízká tolerance vůči ostatním účastníkům provozu.
Ne všichni mladí řidič jsou rizikoví a rovněž neplatí, že starší řidiči jsou vždy zkušení a zodpovědní. Podle psychiatra profesora Cyrila Höschle je na silnicích vidět identifikaci řidiče s vozem.
“Chování na silnici je projekcí osobnosti řidiče. A začíná to už volbou určitého typu vozu. Pocity méněcennosti, nebo naopak velikášství, arogance a agresivita se do jisté míry promítají i do toho, jaké auto si kdo koupí. Dnes se i třeba mezi ojetými auty dají pořídit vozy rozměrů, typů a značek, o kterých se dřív českým řidičům ani nesnilo,” vysvětluje a dodává: “Prostě se nedokážou ovládat, do řízení se jim promítají pocity méněcennosti, které kompenzují agresivním chováním. Nebo mají agresi jako takovou v sobě, jako charakteristický povahový rys. Nebo patří mezi lidi neschopné zvládat své afekty, trpí nadměrnou soutěživostí, ale třeba i předpojatostí, nebo naopak nedostatkem velkorysosti.”
Podle profesora Höschle je nedostatečný i náš způsob trestání, tzv. bodový systém, který podle něho neřeší situaci okamžitě a odpovídajícím způsobem. Nezodpovědným a agresivním řidičům tu a sem ubude bod, ale to vnímají spíše jako nepříjemnost než jako skutečný trest.
“Já neříkám více policistů na silnici, ale aby byli vidět systematicky, ne kampaňovitě. Aby byli vidět s puškovými radary, aby jezdili s auty v provozu, aby využívali veškerou techniku, včetně třeba vrtulníků. Dalším důležitým bodem je profil toho, co a jak se trestá. Když se policie zaměří na špatné parkování, zatímco na stíhání rychlých agresorů na silnicích rezignuje, pak se situace nikdy nezlepší. Když to bude obráceně, že se především a nejvíc bude trestat agresivita, zatímco pasivní přestupky se vyřeší mírně, pak se může změnit profil chování většiny motoristické veřejnosti,” říká.
Podobné články