Riziko P2P půjček nese především investor

P2P neboli peer to peer půjčky fungují na českém trhu již několik let. Ve větším měřítku se však o nich hovoří zhruba od loňského roku. Mnohem delší historii mají P2P půjčky například ve Velké Británii či v USA.

Jak P2P půjčky fungují?

Princip půjčování peněz je velmi snadný. Na jedné straně existují lidé ochotní půjčit peníze a na straně druhé lidé, kteří si potřebují půjčit. Právě pro tyto dvě skupiny existují nezávislé internetové systémy (aukce), které jejich nabídky a požadavky propojí. Internetové aukce umožní oběma stranám nejen vzájemný obchod, ale zároveň se postarají o další nezbytnosti. Mezi ty patří například ověření bonity dlužníka či přesun peněz mezi věřitelem a dlužníkem a to vše za poplatek, který bývá výrazně nižší než u klasických úvěrových společností.

Proces přímého půjčování je opravdu snadný. Zájemce o půjčku si vybere aukční server, na kterém se zaregistruje a vyplní své požadavky na půjčku. Je přitom v jeho zájmu uvést co nejvíce informací o sobě, které věřiteli usnadní rozhodování o jeho bonitě a důvěryhodnosti. Zároveň má “upřímnější” zájemce více šancí získat výhodnější podmínky.

Aukční server následně nového žadatele prověří, a pokud jej shledá odpovědným, předá jeho žádost registrovaným věřitelům - investorům. Ti se na základě vlastní úvahy rozhodnou, zda půjčku poskytnou a případně za jakých podmínek. Pokud se věřitel s dlužníkem domluví, následuje podpis úvěrové smlouvy a přesun peněz.

Objevují se první stížnosti a komplikace

Aukčních serverů zprostředkovávající P2P půjčky přibývá a s tím souvisí také první stížnosti a komplikace. Největší riziko v případě P2P půjček vždy nese investor. Půjčky na přímo totiž lákají také dlužníky, kterým neposkytne půjčka žádná běžná úvěrová společnost. Uvést nepřesné nebo dokonce lživé údaje není zcela nemožné, a tak investor může lehko narazit na zájemce, který půjčku odmítne splácet.

„Riziko si může investor řídit sám, například diverzifikací svých investic nebo například tím, že investuje do zásadně Áčkových podniků, kde je pravděpodobnost nesplácení nejnižší,“ uvedla Kateřina Staníková za platformu SymCredit. Další platforma Benefi používá vlastní credit risk systém. „Jedná se o komplexní systém, který je schopen reagovat na jednotlivé výkyvy bonity dlužníků a zároveň nabízet dlužníkům odpovídající podmínky úvěrování,“ uvedl Filip Snášel z tiskového oddělení Benefi.

Právní řád zprostředkování a poskytování P2P půjček není v České republice nijak právně upraven. Na aukční servery a dodržování zákona o ochraně spotřebitele tak zatím dohlíží pouze Česká obchodní inspekce.

“Avšak v závislosti na zvolené struktuře a režimu poskytování P2P půjček příslušnou platformou se mohou uplatnit ustanovení obecných zákonů, například živnostenského zákona, zákona o spotřebitelském úvěru či zákona o platebním styku,“ popsal Ondřej Antoš z advokátní kanceláře Squire Patton Boggs. Změna by mohla přijít s připravovanou novelou zákona o spotřebitelském úvěru.